rank

rænk

rānk

gankyankhanklank

Definice a význam slova „rank“ v angličtině

Rank

PODSTATNÉ JMÉNO

hodnost, řada

members of the armed forces involving those who have a lower position

Příklady

Communication between ranks is vital for operational success in military missions.

řada, šik

a row or line of people, especially soldiers or police, standing side by side

gramatické informace

stav životnosti

člověk

morfologické složení

jednoduché

počitatelné

tvar množného čísla

ranks

Příklady

The soldiers stood in rank, ready for inspection.

Vojáci stáli v šiku, připraveni na inspekci.

hodnost, stupeň

a person's relative status, position, or level of authority within an organization or society

Příklady

The diplomat's rank determined his privileges at the conference.

Hodnost diplomata určovala jeho privilegia na konferenci.

hodnost, postavení

a person's position within a social hierarchy or class

Příklady

Nobility held the highest rank in medieval society.

Šlechta zaujímala nejvyšší hodnost ve středověké společnosti.

řady, členové

(plural) the people who collectively form a particular group or organization

Příklady

The charity relies on volunteers within its ranks to help carry out its mission.

Dobročinná organizace spoléhá na dobrovolníky ve svých řadách, aby pomohli splnit její poslání.

řada, čára

a horizontal line of spaces across a game board, typically at a right angle to the columns

Příklady

The chess pieces were arranged in the back rank at the start of the game.

Šachové figurky byly na začátku hry uspořádány v zadní řadě.

to rank

SLOVESO

hodnotit, klasifikovat

to position someone or something on a scale based on importance, quality, etc.

Transitive: to rank sb/sth

Příklady

The competition judges will rank the dancers based on their technique and performance.

Porotci soutěže zařadí tanečníky na základě jejich techniky a výkonu.

řadit, klasifikovat

to secure a position in a ranking based on measured success or accomplishment

come

place

finish

Linking Verb: to rank [adj] | to rank a position

gramatické informace

morfologické složení

jednoduché

dějové sloveso

pravidelné

přítomný čas

rank

3. osoba jednotného čísla

ranks

příčestí přítomné

ranking

minulý čas prostý

ranked

příčestí minulé

ranked

Příklady

She ranked first in her class based on her outstanding academic performance.

Na základě svého vynikajícího akademického výkonu se umístila na prvním místě ve své třídě.

řadit, překonat

to be more important or higher in status than someone else

Transitive: to rank sb

Příklady

In the army, the general ranks the colonel.

V armádě generál řadí plukovníka.

rank

PŘÍDAVNÉ JMÉNO

velmi úrodný, mimořádně úrodný

extremely fertile

gramatické informace

morfologické složení

jednoduché

kvalitativní

superlativ

rankest

komparativ

ranker

stupňovatelné

Příklady

The farm's rank soil yielded record harvests.

Úrodná půda farmy přinesla rekordní sklizeň.

hustý, bujný

growing thickly, densely, or luxuriantly

Příklady

The jungle was rank with undergrowth.

Džungle byla hustá podrostem.

absolutní, úplný

complete or extreme, often used to intensify

Příklady

That was rank nonsense—utterly without sense or reason.

To byl úplný nesmysl—naprosto bez smyslu nebo rozumu.

zjevný, zřejmý

obviously and outrageously bad or offensive

Příklady

The company faced backlash for its rank mistreatment of workers.

Společnost čelila negativním reakcím za své zjevné špatné zacházení s pracovníky.

štiplavý, zapáchající

having a strong and unpleasant taste or smell

foul

icky

offensive

yucky

nasty

Příklady

The spoiled milk left a rank taste in his mouth, prompting him to spit it out immediately.

Zkažené mléko zanechalo v jeho ústech odpornou chuť, což ho přimělo okamžitě ho vyplivnout.

Blízká Slova

Definice a význam slova „rank“ v angličtině

Download Mobile App