to order

ˈɔ:

der

də

dē

ormerolder

Definice a význam slova „order“ v angličtině

to order

SLOVESO

objednat, nařídit

to ask for something, especially food, drinks, services, etc. in a restaurant, bar, or shop

Transitive: to order food or drinks

gramatické informace

morfologické složení

jednoduché

dějové sloveso

pravidelné

přítomný čas

order

3. osoba jednotného čísla

orders

příčestí přítomné

ordering

minulý čas prostý

ordered

příčestí minulé

ordered

Příklady

He ordered a round of drinks for everyone at the table.

Objednal kolo nápojů pro všechny u stolu.

přikázat, nařídit

to give an instruction to someone to do something through one's authority

command

direct

instruct

Ditransitive: to order sb to do sth

Příklady

The general ordered the troops to advance to the front lines.

Generál nařídil vojskům postoupit na frontové linie.

uspořádat, organizovat

to arrange or organize something in a structured or systematic manner

Transitive: to order items

Příklady

She ordered her desk by sorting papers into different folders to make it more organized.

Uspořádala svůj stůl tím, že roztřídila papíry do různých složek, aby byl uspořádanější.

přikázat, nařídit

to give a command or instruction for someone to go or come to a specific place

Transitive: to order sb somewhere

Příklady

The coach ordered the team to the locker room to discuss strategy before the big game.

Trenér nařídil týmu, aby šel do šatny probrat strategii před velkým zápasem.

nařídit, regulovat

to regulate someone or something and bring it to act according to rules and regulations

Transitive: to order a place or process

Příklady

The government implemented new policies to order the financial markets and maintain stability.

Vláda implementovala nové politiky, aby uspořádala finanční trhy a udržela stabilitu.

vysvětit, udělit církevní hodnost

to confer or invest clerical rank or authority in someone within a religious organization or institution

Transitive: to order sb

Příklady

The bishop ordered the young deacon, officially bestowing upon him the authority to perform religious ceremonies.

Biskup nařídil mladého jáhna, oficiálně mu udělil pravomoc vykonávat náboženské obřady.

Order

PODSTATNÉ JMÉNO

rozkaz, příkaz

a command or instruction given by someone in a position of authority

gramatické informace

stav životnosti

abstraktní

morfologické složení

jednoduché

počitatelné

tvar množného čísla

orders

Příklady

The general issued a strict order to advance the troops.

Generál vydal přísný rozkaz k postupu vojsk.

objednávka

a request or instruction made for goods or services, often specifying the quantity, quality, and delivery of the requested items

Příklady

She placed an order for new furniture to be delivered next week.

Objednala si nový nábytek, který má být doručen příští týden.

objednávka, příkaz

a request for a specific item or service to be provided

Příklady

He made a mistake on his order and had to correct it.

Udělal chybu ve své objednávce a musel ji opravit.

pořádek, uspořádání

a condition of regular or proper arrangement

řád, taxonomická kategorie mezi třídou a čeledí

(biology) a taxonomic category between a class and a family

pořádek, organizace

established customary state (especially of society)

příkaz, soudní rozhodnutí

a legally binding command or decision entered on the court record (as if issued by a court or judge)

řád, pořádek

a set of rules that a group or organization follows

Příklady

The council established a new order for meetings.

Rada zavedla nový pořádek pro schůze.

řád, bratrstvo

a group of people organized together because they share similar interests or goals

Příklady

The ancient order of knights protected the kingdom from external threats.

Starobylý řád rytířů chránil království před vnějšími hrozbami.

pořadí, řazení

the act of putting things in a sequential arrangement

řád, architektonický styl

(architecture) one of original three styles of Greek architecture distinguished by the type of column and entablature used or a style developed from the original three by the Romans

řád, kongregace

a group of person living under a religious rule

řád, důstojnost

(usually plural) the status or rank or office of a Christian clergyman in an ecclesiastical hierarchy

order

CITOSLOVCE

Ticho!, Pořádek!

used to tell people to pay attention and be quiet in a strong and serious way, especially in formal situations or important events

Lexikální Strom

disorder

ordered

reorder

order

Blízká Slova

Definice a význam slova „order“ v angličtině

Download Mobile App