Hledat
to incriminate
01
obvinit, obžalovat
to accuse someone of a crime or make a formal charge against them
Transitive: to incriminate sb
Příklady
The prosecutor worked hard to incriminate the accused with hard evidence.
Státní zástupce tvrdě pracoval na tom, aby obviněného obvinil z tvrdých důkazů.
02
obvinit, nařknout
to provide evidence or information that suggests a person's involvement in a crime or wrongdoing
Transitive: to incriminate sb
Příklady
The defense attorney cross-examined the witness, trying to expose any inconsistencies that could incriminate their client.
Obhájce provedl křížový výslech svědka a snažil se odhalit jakékoli nesrovnalosti, které by mohly obvinit jejich klienta.
Lexikální Strom
incriminating
incrimination
incriminate
criminate
crime
