Hledat
to absolve
01
osvobodit, zbavit viny
to release someone from blame, guilt, or obligation, clearing them of any wrongdoing
Transitive: to absolve sb of sth | to absolve sb from sth
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
absolve
3. osoba jednotného čísla
absolves
příčestí přítomné
absolving
minulý čas prostý
absolved
příčestí minulé
absolved
Příklady
Recognizing the misunderstanding, the manager chose to absolve the employee from blame.
Uznáním nedorozumění se manažer rozhodl zbavit zaměstnance viny.
02
rozhřešit, odpustit
to officially forgive someone for a sin or wrongdoing
Transitive: to absolve sb
Příklady
He was absolved by the priest after confessing his mistakes.
Byl rozhřešen knězem poté, co přiznal své chyby.
Lexikální Strom
absolved
absolver
absolvitory
absolve
