Hledat
to vindicate
01
ospravedlnit, rehabilitovat
to prove someone or something right by providing evidence or justification
Transitive: to vindicate an idea or stance
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
vindicate
3. osoba jednotného čísla
vindicates
příčestí přítomné
vindicating
minulý čas prostý
vindicated
příčestí minulé
vindicated
Příklady
He vindicates his actions by explaining his reasoning.
Ospravedlňuje své činy vysvětlením svého uvažování.
Příklady
The judge 's ruling vindicated him, confirming his innocence beyond a doubt.
Rozsudek soudce ho osvobodil, což potvrdilo jeho nevinu bezpochyby.
03
ospravedlnit, rehabilitovat
to protect from harm or criticism by proving it's right or justified
Transitive: to vindicate sb/sth from harm or challenge
Příklady
His evidence vindicated him from false accusations.
Jeho důkazy ho ospravedlnily od falešných obvinění.
Lexikální Strom
vindicated
vindication
vindicator
vindicate
vindic
