Hledat
to disgrace
01
zhanobit, potupit
to bring shame or dishonor on oneself or other people
Transitive: to disgrace sb/sth | to disgrace oneself
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
disgrace
3. osoba jednotného čísla
disgraces
příčestí přítomné
disgracing
minulý čas prostý
disgraced
příčestí minulé
disgraced
Příklady
His scandalous behavior disgraced his family and tarnished their reputation.
Jeho skandální chování zhanobilo jeho rodinu a poškodilo jejich pověst.
02
zhanobit, diskreditovat
to lead someone to lose respect, honor, or a valued position
Transitive: to disgrace sb/sth
Příklady
The scandal disgraced the politician, forcing him to step down from office.
Skandál zneuctil politika a donutil ho odstoupit z funkce.
Disgrace
01
hanba, potupa
a state of dishonor
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
složené
počitatelné
tvar množného čísla
disgraces
Lexikální Strom
disgraced
disgrace
grace
