Hledat
to decree
01
nařídit, rozhodnout
to make an official judgment, decision, or order
Transitive: to decree a decision or order | to decree that
Příklady
The council decreed new zoning regulations for the residential area.
Rada nařídila nové předpisy pro územní plánování obytné oblasti.
02
nařídit, vyhlásit
to announce or issue a formal decision or order
Intransitive
gramatické informace
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
decree
3. osoba jednotného čísla
decrees
minulý čas prostý
decreed
příčestí minulé
decreed
Příklady
The king decreed, signaling his authority over the land.
Král nařídil, čímž signalizoval svou autoritu nad zemí.
Decree
01
dekret, nařízení
an official authoritative decision or judgment, especially one made by a government or the ruler of a country
gramatické informace
stav životnosti
neživotný
tvar množného čísla
decrees
Příklady
The local mayor issued a decree to improve public safety measures.
Místní starosta vydal nařízení ke zlepšení opatření veřejné bezpečnosti.
