Hledat
to decree
01
nařídit, rozhodnout
to make an official judgment, decision, or order
Transitive: to decree a decision or order | to decree that
Příklady
The king decreed that all citizens must pay taxes by the end of the month.
Král nařídil, že všichni občané musí zaplatit daně do konce měsíce.
02
nařídit, vyhlásit
to announce or issue a formal decision or order
Intransitive
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
decree
3. osoba jednotného čísla
decrees
příčestí přítomné
decreeing
minulý čas prostý
decreed
příčestí minulé
decreed
Příklady
The king decreed, signaling his authority over the land.
Král nařídil, čímž signalizoval svou autoritu nad zemí.
Decree
01
dekret, nařízení
an official authoritative decision or judgment, especially one made by a government or the ruler of a country
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
jednoduché
počitatelné
tvar množného čísla
decrees
Příklady
The king issued a decree establishing a new tax law.
Král vydal nařízení, které zavádí nový daňový zákon.
