Hledat
boucler
01
zapnout, uzavřít přezkou
fermer ou attacher quelque chose avec une boucle
gramatické informace
morfologické složení
frázové
dějové sloveso
neoddělitelný
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
boucle
1. osoba množného čísla
bouclons
1. osoba budoucího času
bouclerai
příčestí minulé
bouclé
1. os. mn. č. imperfekta
bouclions
Příklady
Il boucle sa ceinture avant de sortir.
Před odchodem si zapne opasek.
02
kudrnatit, vlnit
former des ondulations ou des spirales dans les cheveux, naturellement ou à l'aide d'un fer à boucler, rouleaux, ou autres techniques
Příklady
Elle boucle ses cheveux avant la fête.
Ona kudrnatí své vlasy před večírkem.
03
obklíčit, zablokovat
encercler un lieu ou un espace pour le contrôler ou l'empêcher d'être traversé
Příklady
La police a bouclé le quartier après l'incident.
Policie obklíčila čtvrť po incidentu.
