Hledat
Vyberte jazyk slovníku
to oblige
01
zavazovat, nutit
to make someone do something because it is required by law, duty, etc.
Ditransitive: to oblige sb to do sth
Příklady
The contract obliges both parties to fulfill their agreed-upon responsibilities.
Smlouva ukládá oběma stranám plnit jejich dohodnuté povinnosti.
The law obliges citizens to pay taxes on their income.
Zákon ukládá občanům povinnost platit daně ze svých příjmů.
02
pomoci, prokázat laskavost
to provide assistance or do a favor for someone
Transitive: to oblige sb
Příklady
She obliged her neighbor by watering their plants while they were away on vacation.
Ona zavázala svého souseda zaléváním jejich rostlin, když byli na dovolené.
He obliged his colleague by covering her shift at work when she fell ill.
Zavázal svého kolegu tím, že pokryl jeho směnu v práci, když onemocněl.
Lexikální Strom
disoblige
obligate
obligatory
oblige
