Hledat
provoquer
01
způsobit, vyvolat
être la cause directe d'un événement, d'une réaction ou d'un effet
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
provoque
1. osoba množného čísla
provoquons
1. osoba budoucího času
provoquerai
příčestí přítomné
provoquant
příčestí minulé
provoqué
1. os. mn. č. imperfekta
provoquions
Příklady
L' annonce de sa démission a provoqué la surprise générale.
Oznámení jeho rezignace vyvolalo všeobecné překvapení.
02
vyzývat, odporovat
ne pas céder face à quelqu'un, continuer à résister ou défier
Příklady
Ils ont provoqué leur ennemi en restant fermes.
Provokovali svého nepřítele tím, že zůstali pevní.
03
provokovat, podněcovat
pousser quelqu'un à réagir ou à agir, souvent de façon forte ou négative
Příklady
Le film a provoqué un débat important dans la société.
Film vyvolal důležitou debatu ve společnosti.
