charge

ʧɑ:ʤ

chaaj

change

Definice a význam slova „charge“ v angličtině

Charge

PODSTATNÉ JMÉNO

poplatek, cena

the sum of money that needs to be payed for a thing or service

due

fee

gramatické informace

stav životnosti

abstraktní

morfologické složení

jednoduché

počitatelné

tvar množného čísla

charges

Příklady

The hotel room charge included breakfast and Wi-Fi access.

Poplatek za hotelový pokoj zahrnoval snídani a přístup k Wi-Fi.

obvinění, obžaloba

an accusation against a person who is on trial

Příklady

The defendant faced several charges, including theft and assault.

Obžalovaný čelil několika obviněním, včetně krádeže a napadení.

útok, nápor

a sudden, forceful movement or rush toward a person, place, or thing

Příklady

The knight led a charge against the enemy forces.

Rytíř vedl útok proti nepřátelským silám.

náboj, elektrický náboj

the physical property in matter that causes it to experience a force in an electromagnetic field

Příklady

Electric charge is a fundamental property of matter that can be positive or negative.

Elektrický náboj je základní vlastnost hmoty, která může být kladná nebo záporná.

dohled, odpovědnost

care or management indicating responsibility for the safety of someone or something

Příklady

The child was under the teacher's charge during the field trip.

Dítě bylo během školního výletu pod dohledem učitele.

úkol, odpovědnost

a task or duty given to a person or group

Příklady

The engineer received a charge to improve the bridge design.

Inženýr dostal úkol zlepšit návrh mostu.

svěřenec, osoba v péči

a person placed under someone's care or protection

Příklady

The nanny looked after her young charges all afternoon.

Chůva se celé odpoledne starala o své mladé svěřence.

nálož, výbušnina

a measured amount of explosive intended to be detonated at once

Příklady

The demolition team set a charge in the old building.

Demoliční tým umístil nálož do staré budovy.

náboj, emblemat

(in heraldry) a design, symbol, or image depicted on a shield

Příklady

The knight's shield bore a lion charge.

Rytířův štít nesl lva erb.

rozkaz, instrukce

a formal instruction or order to perform a specific action

Příklady

The general delivered a charge to the troops before battle.

Generál vydal rozkaz vojákům před bitvou.

výboj, impuls

the sudden release of stored emotional or energetic force

Příklady

The surprise announcement created a charge of excitement in the crowd.

Překvapivé oznámení vytvořilo výboj vzrušení v davu.

emocionální náboj, emocionální investice

the emotional energy invested in an idea, object, or person

Příklady

Obsessions often involve a strong charge of desire or anxiety.

Obsese často zahrnují silný náboj touhy nebo úzkosti.

nabití, úroveň baterie

the total amount of stored battery energy available to power a device or vehicle until depletion

Příklady

A 10-minute fast charge adds 300 km of range.

10minutové rychlé nabití přidá 300 km dojezdu.

to charge

SLOVESO

účtovat, nabíjet

to ask a person to pay a certain amount of money in return for a product or service

Intransitive: to charge for a product or service

gramatické informace

morfologické složení

jednoduché

dějové sloveso

pravidelné

přítomný čas

charge

3. osoba jednotného čísla

charges

příčestí přítomné

charging

minulý čas prostý

charged

příčestí minulé

charged

Příklady

The hotel may charge for additional services beyond the room rate.

Hotel může účtovat za další služby nad rámec ceny pokoje.

zaútočit, vpadnout

to attack violently and suddenly in a battle

Transitive: to charge an enemy

Příklady

The cavalry charged the enemy lines with full force, breaking their formation.

Jízda zaútočila na nepřátelské linie plnou silou a prolomila jejich formaci.

obvinit, obžalovat

to officially accuse someone of an offense

Transitive: to charge sb | to charge sb with an offense

Příklady

The prosecutor decided to charge the suspect with theft based on the evidence.

Státní zástupce se rozhodl obvinit podezřelého z krádeže na základě důkazů.

nabíjet, dobíjet

to fill an electronic device with energy

Transitive: to charge an electronic device

Příklady

He forgot to charge his laptop overnight, so it ran out of battery during his presentation.

Zapomněl přes noc nabít svůj notebook, takže mu během prezentace došla baterka.

vrhát se, řítit se

to rush somewhere with speed and force

Intransitive: to charge somewhere

Příklady

The children charged toward the ice cream truck as soon as it arrived.

Děti se vrhly k zmrzlinovému autu, jakmile přijelo.

pověřit, svěřit

to give someone a specific duty, responsibility, or task to manage or carry out

Transitive: to charge sb with a responsibility

Příklady

The manager charged him with overseeing the new marketing campaign.

Manažer ho pověřil dohledem nad novou marketingovou kampaní.

obvinit, obžalovat

to accuse someone of wrongdoing or misbehavior

Transitive: to charge sb with a wrongdoing

Příklady

She charged her friend with betrayal when she discovered the secret.

Obvinila svého přítele ze zrady, když objevila tajemství.

obvinit, obžalovat

to make a claim or statement accusing someone of wrongdoing

Transitive: to charge that

Příklady

The witness charged that the accused had been at the scene of the crime.

Svědek obvinil, že obžalovaný byl na místě činu.

naložit, naplnit

to fill or load something to its maximum capacity or to a specified level

Transitive: to charge a container

Příklady

They charged the truck with supplies before the long journey.

Před dlouhou cestou naložili nákladní auto zásobami.

nabít, hromadit elektrický náboj

to cause the buildup or accumulation of an electrical charge on or within an object

Transitive: to charge sth

Příklady

The electrician charged the capacitor to stabilize the circuit.

Elektrikář nabíjel kondenzátor, aby stabilizoval obvod.

nabít, naplnit

to fill or saturate something completely with a particular quality, feeling, or energy

Transitive: to charge sb/sth with a quality or feeling

Příklady

She charged the atmosphere with excitement as she walked into the room.

Ona nabila atmosféru vzrušením, když vstoupila do místnosti.

připisovat, přičítat

to assign or attribute the responsibility, guilt, or blame for something to a person or cause

Transitive: to charge sth to a cause

Příklady

The company's bankruptcy was charged to poor management decisions.

Krach společnosti byl připsán špatným manažerským rozhodnutím.

účtovat, stanovit cenu

to set or demand a specific price for a product or service

Transitive: to charge a price

Příklady

The restaurant charged $20 for a three-course meal.

Restaurace účtovala 20 dolarů za tříchodové jídlo.

přikázat, nařídit

to give a strong, authoritative order or instruction

Ditransitive: to charge sb to do sth

Příklady

The general charged his troops to prepare for the upcoming battle without delay.

Generál nařídil svým jednotkám, aby se bez prodlení připravily na nadcházející bitvu.

nabít, připravit

to load or prepare equipment by adding the necessary materials or components required for its operation

Transitive: to charge a tool or machine

Příklady

The soldiers charged their weapons before the training exercise.

Vojáci nabili své zbraně před cvičením.

poučit, naložit

to give formal instructions to a jury regarding the law and its application

Transitive: to charge a jury

Příklady

After the closing arguments, the judge charged the jury on the legal standards of reasonable doubt.

Po závěrečných řečech soudce poučil porotu o právních standardech přiměřené pochybnosti.

nabít, vzrušit

to stir up strong feelings of excitement, agitation, or energy in someone

Transitive: to charge sb

Příklady

The announcement of the concert lineup charged the crowd with excitement.

Oznámení koncertního programu nabilo dav vzrušením.

lehnout si, položit se

(of a hunting dog) to lie down as instructed, typically during a hunt or training session

Intransitive

Příklady

The hunting dog immediately charged and lay down when the handler gave the signal.

Lovecký pes se okamžitě položil, když psovod dal signál.

účtovat, debetovat

to record or assign a debit entry to an account

Transitive: to charge a cost to an account

Příklady

The cashier charged the purchase to my credit card.

Pokladní naúčtoval nákup na mou kreditní kartu.

Lexikální Strom

chargeable

discharge

overcharge

charge

Blízká Slova

charcot-marie-tooth disease

Definice a význam slova „charge“ v angličtině

Download Mobile App