Hledat
Rein
01
otěže, uzda
a strap or rope attached to a bridle, used by a rider to control a horse
gramatické informace
stav životnosti
neživotný
morfologické složení
jednoduché
počitatelné
tvar množného čísla
reins
Příklady
She gently pulled on the rein to guide the horse to the left.
Jemně zatáhla za otěže, aby koně nasměrovala doleva.
02
otěže, kontrola
any means of control
to rein
01
ovládat a řídit pomocí nebo jako pomocí otěží, ovládat a vést pomocí nebo jako pomocí otěží
control and direct with or as if by reins
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
rein
3. osoba jednotného čísla
reins
příčestí přítomné
reining
minulý čas prostý
reined
příčestí minulé
reined
02
držet na uzdě, udržovat pod kontrolou
keep in check
03
držet otěže, řídit pomocí otěží
to control or guide a horse using reins, which are straps or ropes attached to a bit in the horse's mouth
Příklady
She gently reined in her horse as they approached the jump.
Jemně zadržela svého koně, když se blížili ke skoku.
04
zastavit nebo ovládat jako tahem za otěže, krotit jako pomocí otěží
stop or check by or as if by a pull at the reins
