Hledat
to pounce
01
vrhnout se, skočit
to move down on something or someone with a sudden, swift action, typically with the intention of seizing or capturing
Intransitive: to pounce on sb/sth
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
sloveso pohybu
pravidelné
přítomný čas
pounce
3. osoba jednotného čísla
pounces
příčestí přítomné
pouncing
minulý čas prostý
pounced
příčestí minulé
pounced
Příklady
The bird swooped down from the sky and pounced on the unsuspecting rodent.
Pták se snesl z nebe a vrhl se na nic netušícího hlodavce.
Pounce
01
skok, útok
the act of pouncing
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
složené
počitatelné
tvar množného čísla
pounces
Lexikální Strom
pouncing
pounce
