Hledat
raisonner
01
uvažovat, logicky myslet
réfléchir de manière logique, utiliser sa raison pour comprendre ou conclure
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
raisonne
1. osoba množného čísla
raisonnons
1. osoba budoucího času
raisonnerai
příčestí minulé
raisonné
1. os. mn. č. imperfekta
raisonnions
Příklady
Il sait très bien raisonner dans les situations difficiles.
Ví, jak velmi dobře uvažovat v obtížných situacích.
02
pokoušet se přesvědčit, diskutovat
discuter avec quelqu'un pour le convaincre ou lui faire entendre raison
Příklady
J'ai essayé de le raisonner, mais il n'écoute pas.
Snažil jsem se s ním rozumně mluvit, ale neposlouchá.
03
přesvědčit sebe, přemýšlet
réfléchir pour se convaincre ou se persuader soi-même
Příklady
Elle s'est raisonnée en se disant que tout irait bien.
Přesvědčila sebe sama tím, že si řekla, že všechno bude v pořádku.
