Hledat
to dismay
01
znepokojit, zarmoutit
to cause someone to feel shocked, worried, or upset
Transitive: to dismay sb
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
dismay
3. osoba jednotného čísla
dismays
příčestí přítomné
dismaying
minulý čas prostý
dismayed
příčestí minulé
dismayed
Příklady
The politician 's scandalous remarks dismayed the public, leading to a loss of trust.
Skandální poznámky politika šokovaly veřejnost, což vedlo ke ztrátě důvěry.
02
znepokojit, odradit
to cause someone to feel anxious or lose determination
Transitive: to dismay sb
Příklady
The poor results from the experiment dismayed the scientist, leading to frustration.
Špatné výsledky experimentu zneklidnily vědce, což vedlo k frustraci.
Dismay
01
zděšení, sklíčenost
the sadness and worry provoked by an unpleasant surprise
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
složené
nepočitatelné
Příklady
The company 's sudden closure caused widespread dismay among the employees.
Náhlé uzavření společnosti způsobilo mezi zaměstnanci rozšířené zděšení.
02
zděšení, děs
fear resulting from the awareness of danger
