Hledat
to surrender
01
vzdát se, kapitulovat
to give up resistance or stop fighting against an enemy or opponent
Intransitive
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
surrender
3. osoba jednotného čísla
surrenders
příčestí přítomné
surrendering
minulý čas prostý
surrendered
příčestí minulé
surrendered
Příklady
Faced with overwhelming forces, the army decided to surrender to avoid further bloodshed.
Tváří v tvář ohromujícím silám se armáda rozhodla vzdát, aby zabránila dalšímu krveprolití.
02
vzdát se, odevzdat
to give away or yield something, usually under pressure or voluntarily
Transitive: to surrender sth
Příklady
The soldiers were forced to surrender their weapons to the enemy.
Vojáci byli nuceni odevzdat své zbraně nepříteli.
Surrender
01
kapitulace, vzdání se
the act of yielding, giving up, or submitting to an opponent, authority, or circumstance
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
složené
počitatelné
tvar množného čísla
surrenders
Příklady
Faced with overwhelming odds, the general ordered a strategic surrender to avoid further casualties.
Tváří v tvář zdrcující převaze nařídil generál strategickou kapitulaci, aby předešel dalším ztrátám.
02
vzdání se, beznaděj
the acceptance or yielding to despair, hopelessness, or overwhelming emotion
Příklady
She felt a complete surrender to grief after the loss.
Po ztrátě cítila úplnou kapitulaci před žalem.
03
kapitulace, vzdání
the act of giving oneself or something over, often under agreed terms
Příklady
The surrender of the city followed negotiations with the invaders.
Kapitulace města následovala po jednáních s útočníky.
04
vzdání, předání
the act of delivering a person into lawful custody
Příklady
The suspect's surrender to the authorities occurred at dawn.
Vzdání se podezřelého úřadům se odehrálo za úsvitu.
