Hledat
to ordain
01
nařídit, vyhlásit
to officially order something using one's higher authority
Transitive: to ordain sth
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
ordain
3. osoba jednotného čísla
ordains
příčestí přítomné
ordaining
minulý čas prostý
ordained
příčestí minulé
ordained
Příklady
The religious leader ordained a day of fasting and prayer for the community.
Náboženský vůdce nařídil den půstu a modlitby pro komunitu.
02
vysvětit, jmenovat
to officially confer or appoint someone to a position, typically within a religious context such as the priesthood
Transitive: to ordain sb
Příklady
The bishop ordains new priests during the annual ceremony at the cathedral.
Biskup vysvěcuje nové kněze během každoročního obřadu v katedrále.
03
ustanovit, předurčit
(of a higher power) to prearrange or predestine something
Transitive: to ordain an event
Příklady
It is believed that fate had ordained their meeting, as if their paths were destined to cross.
Věří se, že osud ustanovil jejich setkání, jako by jejich cesty byly předurčeny ke křížení.
Lexikální Strom
ordained
ordainer
preordain
ordain
