Hledat
dérailler
01
vykolejit, odchýlit se od normy
sortir de la voie ou dévier de la norme
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
sloveso pohybu
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
déraille
1. osoba množného čísla
déraillons
1. osoba budoucího času
déraillerai
příčestí přítomné
déraillant
příčestí minulé
déraillé
1. os. mn. č. imperfekta
déraillions
Příklady
Le train a déraillé à cause de la tempête.
Vlak vykolejil kvůli bouři.
02
ztratit rozum, jednat iracionálně
perdre la raison ou agir de manière irrationnelle
Příklady
Après cette nouvelle, il a commencé à dérailler.
Po této zprávě začal ztrácet rozum.
03
porouchat se, fungovat špatně
ne pas fonctionner correctement , être défectueux
Příklady
La machine déraille souvent quand il fait froid.
Stroj se často porouchá, když je zima.
