Hledat
déconcerter
01
zmást, znepokojit
troubler ou surprendre quelqu'un au point de le rendre hésitant ou inquiet
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
déconcerte
1. osoba množného čísla
déconcertons
1. osoba budoucího času
déconcerterai
příčestí přítomné
déconcertant
příčestí minulé
déconcerté
1. os. mn. č. imperfekta
déconcertions
Příklady
Les remarques du jury ont déconcerté les participants.
Poznámky poroty zmatly účastníky.
02
zmást, vyvést z míry
surprendre ou étonner quelqu'un au point de le laisser perplexe
Příklady
Elle a été déconcertée en voyant la scène insolite.
Byla zmatená, když viděla neobvyklou scénu.
