Hledat
couronner
01
korunovat, uvést na trůn
mettre une couronne sur la tête de quelqu'un, en particulier lors d'une cérémonie officielle
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
couronne
1. osoba množného čísla
couronnons
1. osoba budoucího času
couronnerai
příčestí minulé
couronné
1. os. mn. č. imperfekta
couronnions
Příklady
Le roi a été couronné lors d'une grande cérémonie.
Král byl korunován během velké ceremonie.
02
korunovat, odměnit
récompenser quelqu'un pour ses efforts ou son succès
Příklady
Le jury a couronné le vainqueur du concours.
Porota korunovala vítěze soutěže.
03
korunovat, dokončit
achever ou compléter quelque chose de manière remarquable
Příklady
Ce succès a couronné des années de travail acharné.
Tento úspěch korunoval roky tvrdé práce.
