Hledat
to interrogate
01
vyslýchat
to question someone in an aggressive way for a long time in order to get information
Transitive: to interrogate sb
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
interrogate
3. osoba jednotného čísla
interrogates
příčestí přítomné
interrogating
minulý čas prostý
interrogated
příčestí minulé
interrogated
Příklady
The detective decided to interrogate the suspect to uncover details about the crime.
Detektiv se rozhodl vyslýchat podezřelého, aby odhalil podrobnosti o zločinu.
02
vyslýchat, ptát se
(of an electronic device) to transmit a signal to another device in order to receive information
Transitive: to interrogate a device
Příklady
The radar system interrogates the vehicle's onboard computer to determine its speed and location.
Radarový systém interoguje palubní počítač vozidla, aby určil jeho rychlost a polohu.
Lexikální Strom
interrogation
interrogative
interrogator
interrogate
interrog
