Hledat
to insult
01
urazit, ponížit
to intentionally say or do something that disrespects or humiliates someone
Transitive: to insult sb/sth
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
insult
3. osoba jednotného čísla
insults
příčestí přítomné
insulting
minulý čas prostý
insulted
příčestí minulé
insulted
Příklady
He did n't appreciate the sarcastic tone and felt she was trying to insult his intelligence.
Neocenil sarkastický tón a cítil, že se snaží urazit jeho inteligenci.
Insult
01
urážka, ponížení
a spoken or written remark intended to offend, humiliate, or hurt someone
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
jednoduché
počitatelné
tvar množného čísla
insults
Příklady
He regretted the insult he had hurled in anger.
Litoval urážky, kterou v hněvu vyřkl.
02
urážka, ponížení
a deliberate action or behavior that shows disrespect or has the effect of offending someone
Příklady
Leaving without notice was an insult to the host.
Odejít bez upozornění byla urážka pro hostitele.
Lexikální Strom
insulting
insult
