Hledat
to eventuate
01
uskutečnit se, vyústit
to take place as an outcome
Intransitive
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
eventuate
3. osoba jednotného čísla
eventuates
příčestí přítomné
eventuating
minulý čas prostý
eventuated
příčestí minulé
eventuated
Příklady
After months of negotiations, a settlement finally eventuated.
Po měsících jednání konečně došlo k dohodě.
02
vyústit v, skončit
to result in a particular outcome
Intransitive: to eventuate in sth
Příklady
The new policy changes could eventuate in increased efficiency.
Nové změny politiky by mohly vyústit ve zvýšenou efektivitu.
