Hledat
to abdicate
01
abdikovat, vzdát se trůnu
(of a monarch or ruler) to step down from a position of power
Intransitive
Transitive: to abdicate a position of power
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
abdicate
3. osoba jednotného čísla
abdicates
příčestí přítomné
abdicating
minulý čas prostý
abdicated
příčestí minulé
abdicated
Příklady
Over the years, several monarchs have abdicated their positions.
V průběhu let několik panovníků abdikovalo ze svých pozic.
02
abdikovat, vzdát se
to not accept or complete an obligation or duty
Transitive: to abdicate an obligation or duty
Příklady
She felt she had no choice but to abdicate her position after failing to meet the expectations.
Cítila, že nemá na výběr, než abdikovat ze své pozice poté, co nesplnila očekávání.
Lexikální Strom
abdication
abdicator
abdicate
abdic
