Hledat
to abdicate
01
abdikovat, vzdát se trůnu
(of a monarch or ruler) to step down from a position of power
Intransitive
Transitive: to abdicate a position of power
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
abdicate
3. osoba jednotného čísla
abdicates
příčestí přítomné
abdicating
minulý čas prostý
abdicated
příčestí minulé
abdicated
Příklady
The king chose to abdicate the throne in favor of his successor.
Král se rozhodl abdikovat trůn ve prospěch svého nástupce.
02
abdikovat, vzdát se
to not accept or complete an obligation or duty
Transitive: to abdicate an obligation or duty
Příklady
The manager decided to abdicate responsibility for the project's failure.
Manažer se rozhodl abdikovat odpovědnost za neúspěch projektu.
Lexikální Strom
abdication
abdicator
abdicate
abdic
