Hledat
to disobey
01
neposlouchat, odmítnout
to refuse to follow rules, commands, or orders
Transitive: to disobey a law or command
gramatické informace
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
disobey
3. osoba jednotného čísla
disobeys
minulý čas prostý
disobeyed
příčestí minulé
disobeyed
Příklady
Disobeying a court order can result in serious legal consequences.
Nedodržování soudního příkazu může mít vážné právní důsledky.
Lexikální Strom
disobey
obey
