Hledat
to abut
01
přiléhat, hraničit s
to adjoin or border upon something, typically in a direct manner
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
stavové sloveso
pravidelné
přítomný čas
abut
3. osoba jednotného čísla
abuts
příčestí přítomné
abutting
minulý čas prostý
abutted
příčestí minulé
abutted
Příklady
The fence abuts the property line, marking the boundary of the yard.
Plot přiléhá k hranici pozemku a označuje hranici dvora.
