Hledat
énerver
01
rozčilovat, otravovat
faire perdre patience ou rendre quelqu'un irrité
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
énerve
1. osoba množného čísla
énervons
1. osoba budoucího času
énerverai
příčestí přítomné
énervant
příčestí minulé
énervé
1. os. mn. č. imperfekta
énervions
Příklady
Il est facile à énerver quand il est fatigué.
Je snadné honaštvat, když je unavený.
02
rozzlobit se, ztratit trpělivost
devenir irrité, perdre patience ou calme
Příklady
Je m' énerve quand les gens ne respectent pas les règles.
Rozčiluji se, když lidé nerespektují pravidla.
