Hledat
to spearhead
01
vést, být v čele
to be the person who leads something like an attack, campaign, movement, etc.
Transitive: to spearhead an attach or endeavor
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
spearhead
3. osoba jednotného čísla
spearheads
příčestí přítomné
spearheading
minulý čas prostý
spearheaded
příčestí minulé
spearheaded
Příklady
The general chose to spearhead the military offensive personally.
Generál se rozhodl osobně vést vojenskou ofenzívu.
Spearhead
01
hrot kopí, špička kopí
the head and sharpened point of a spear
gramatické informace
stav životnosti
neživotný
morfologické složení
složené
počitatelné
tvar množného čísla
spearheads
02
hrot kopí, předvoj
the leading military unit in an attack
03
špička, vůdce
someone who leads or initiates an activity (attack or campaign etc.)
Lexikální Strom
spearhead
spear
head
