Hledat
to rebut
01
vyvrátit, odmítnout
to prove something false or incorrect with evidence or argumentation
Transitive: to rebut a statement or claim
Příklady
The lawyer rebutted the opposing argument with strong evidence.
Advokát vyvrátil protichůdný argument silnými důkazy.
02
vyvrátit, odmítnout
to argue logically in order to disprove a statement
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
rebut
3. osoba jednotného čísla
rebuts
příčestí přítomné
rebutting
minulý čas prostý
rebutted
příčestí minulé
rebutted
Lexikální Strom
rebutter
rebut
