Hledat
improviser
01
improvizovat, tvořit spontánně
créer ou jouer quelque chose spontanément, sans préparation
Příklady
Ils ont improvisé une scène très drôle au théâtre.
Improvizovali velmi vtipnou scénu v divadle.
02
improvizovat, dělat něco bez přípravy
faire quelque chose sans préparation
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
improvise
1. osoba množného čísla
improvisons
1. osoba budoucího času
improviserai
příčestí přítomné
improvisant
příčestí minulé
improvisé
1. os. mn. č. imperfekta
improvisions
Příklady
Elle sait très bien improviser en public.
Ona umí velmi dobře improvizovat na veřejnosti.
