Hledat
improviser
01
improvizovat, tvořit spontánně
créer ou jouer quelque chose spontanément, sans préparation
Příklady
Le musicien a improvisé un solo incroyable.
Hudebník improvizoval neuvěřitelné sólo.
02
improvizovat, dělat něco bez přípravy
faire quelque chose sans préparation
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
improvise
1. osoba množného čísla
improvisons
1. osoba budoucího času
improviserai
příčestí přítomné
improvisant
příčestí minulé
improvisé
1. os. mn. č. imperfekta
improvisions
Příklady
Il a dû improviser un discours.
Musel improvizovat projev.



























