Hledat
décontenancer
01
vyvést z míry, znepokojit
troubler ou surprendre quelqu'un au point de le rendre hésitant ou inquiet
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
décontenance
1. osoba množného čísla
décontenançons
1. osoba budoucího času
décontenancerai
příčestí přítomné
décontenançant
příčestí minulé
décontenancé
1. os. mn. č. imperfekta
décontenancions
Příklady
Le discours surprenant du directeur a décontenancé les employés.
Překvapivý projev ředitele zmatl zaměstnance.
02
odradit, zklamat
rendre quelqu'un découragé ou déçu
Příklady
Les mauvaises nouvelles ont décontenancé les habitants du village.
Špatné zprávy zaskočily obyvatele vesnice.
03
zmatit, znepokojit
se sentir troublé, inquiet ou déstabilisé
Příklady
Ils se sont décontenancés face aux nouvelles imprévues.
Zmatli se před nečekanými zprávami.
