Hledat
cogner
01
narazit, srazit se
entrer en collision par accident avec un objet ou une personne
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
cogne
1. osoba množného čísla
cognons
1. osoba budoucího času
cognerai
příčestí přítomné
cognant
příčestí minulé
cogné
1. os. mn. č. imperfekta
cognions
Příklady
Je me suis cogné le genou contre la table.
Narazil jsem kolenem do stolu.
02
udeřit, tlouct
frapper quelqu'un ou quelque chose avec force
Příklady
Il a cogné son frère sans prévenir.
Uhodil svého bratra bez varování.
