Hledat
to inhabit
01
obývat, bydlet
to reside in a specific place
Transitive: to inhabit a region
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
stavové sloveso
pravidelné
přítomný čas
inhabit
3. osoba jednotného čísla
inhabits
příčestí přítomné
inhabiting
minulý čas prostý
inhabited
příčestí minulé
inhabited
Příklady
Rare animals still inhabit the remote mountains despite human encroachment.
Vzácní živočichové stále obývají odlehlé hory navzdory lidskému zásahu.
Příklady
An air of mystery and suspense seemed to inhabit the old mansion.
Atmosféra tajemna a napětí jako by obývala staré sídlo.
Lexikální Strom
inhabitancy
inhabitant
inhabit
habit
