Hledat
to impose
01
vnucovat, nutit
to force someone to do what they do not want
Transitive: to impose sth | to impose sth on sb
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
impose
3. osoba jednotného čísla
imposes
příčestí přítomné
imposing
minulý čas prostý
imposed
příčestí minulé
imposed
Příklady
The authoritarian government tried to impose strict regulations on freedom of speech.
Autoritářská vláda se pokusila uložit přísné předpisy na svobodu projevu.
02
vnucovat, nutit
to force or pressure someone to act in a particular way
Transitive: to impose a behavior
Příklady
The teacher imposed silence in the classroom during the exam.
Učitel nutil ticho ve třídě během zkoušky.
03
uložit, aplikovat
to make someone accept or pay something, often a responsibility or fine
Transitive: to impose a charge or fine
Příklady
The government decided to impose a new tax on imported goods.
Vláda se rozhodla uložit novou daň na dovážené zboží.
Lexikální Strom
imposed
imposing
imposition
impose
