Hledat
to disown
01
zříci se, odmítnout
to refuse to acknowledge or deny any connection or identification with someone, typically resulting in the termination of familial or personal ties
Transitive: to disown a family member
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
disown
3. osoba jednotného čísla
disowns
příčestí přítomné
disowning
minulý čas prostý
disowned
příčestí minulé
disowned
Příklady
The father decided to disown his son after a long-standing disagreement.
Otec se rozhodl zřeknout se svého syna po dlouhodobé neshodě.
02
zříci se, odmítnout
to reject or deny any association or relationship with someone or something
Transitive: to disown an association or stance
Příklady
He chose to disown his former beliefs after learning more about the issue.
Rozhodl se zřeknout se svých dřívějších přesvědčení poté, co se o problému dozvěděl více.
Lexikální Strom
disowning
disownment
disown
own
