Hledat
to deafen
01
ohlušit, způsobit ztrátu sluchu
to cause a temporary or permanent loss of hearing
Transitive: to deafen sb
Příklady
The explosion was so loud that it threatened to deafen those nearby.
Výbuch byl tak hlasitý, že hrozil ohluchnutím těch poblíž.
02
ohlušit, zvukově izolovat
to make a space or area soundproof
Transitive: to deafen a space
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
deafen
3. osoba jednotného čísla
deafens
příčestí přítomné
deafening
minulý čas prostý
deafened
příčestí minulé
deafened
Příklady
The walls of the recording studio were deafened to keep out external noise.
Stěny nahrávacího studia byly zvukotěsné, aby zabránily pronikání vnějšího hluku.
03
ohlušit, připravit o sluch
to overwhelm someone with a loud noise, making it hard for them to hear or concentrate
Transitive: to deafen sb
Příklady
The music at the concert was so loud it nearly deafened the crowd.
Hudba na koncertě byla tak hlasitá, že téměř ohlušila dav.
Lexikální Strom
deafened
deafening
deafen
deaf
