Hledat
irriter
01
dráždit, rozčilovat
provoquer de la colère ou de l'agacement chez quelqu'un
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
irrite
1. osoba množného čísla
irritons
1. osoba budoucího času
irriterai
příčestí přítomné
irritant
příčestí minulé
irrité
1. os. mn. č. imperfekta
irritions
Příklady
Son comportement irrite beaucoup ses collègues.
Jeho chování velmi irituje jeho kolegy.
02
naštvat se, rozzlobit se
devenir en colère ou agacé
Příklady
Il s'irrite facilement quand on le critique.
Snadno se rozčílí, když je kritizován.
03
dráždit, iritovat
provoquer une sensation désagréable, souvent de brûlure ou d'inconfort
Příklady
Ce tissu rugueux irrite ma peau.
Tato hrubá látka dráždí mou pokožku.
04
dráždit, vyvolat zánět
provoquer une inflammation ou une réaction dans une partie du corps
Příklady
La poussière peut irriter les voies respiratoires.
Prach může dráždit dýchací cesty.



























