Hledat
interloquer
01
vyvést z míry, zaskočit
surprendre ou déconcerter quelqu'un au point de le laisser sans voix
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
interloque
1. osoba množného čísla
interloquons
1. osoba budoucího času
interloquerai
příčestí přítomné
interloquant
příčestí minulé
interloqué
1. os. mn. č. imperfekta
interloquions
Příklady
La question inattendue du professeur l'a interloqué.
Neočekávaná otázka učitele ho zaskočila.
