Hledat
to interrupt
01
přerušit, zastavit
to stop or pause a process, activity, etc. temporarily
Transitive: to interrupt a process or activity
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
interrupt
3. osoba jednotného čísla
interrupts
příčestí přítomné
interrupting
minulý čas prostý
interrupted
příčestí minulé
interrupted
Příklady
She interrupted the meeting to ask a question.
Přerušila schůzku, aby položila otázku.
02
přerušit, rušit
to disturb or disrupt the calmness or serenity of a situation or person
Transitive: to interrupt sb/sth
Příklady
A sudden argument interrupted the peaceful dinner, leaving everyone uncomfortable.
Náhlá hádka přerušila klidnou večeři, což všechny zanechalo nepříjemně.
03
přerušit, skákat do řeči
to stop someone from speaking by speaking or acting before they finish
Transitive: to interrupt sb
Příklady
The teacher interrupted the student to correct a misunderstanding.
Učitel přerušil studenta, aby napravil nedorozumění.
04
přerušit, narušit
to disrupt or break the continuous flow or smoothness of something
Transitive: to interrupt sth
Příklady
A colorful painting on the wall interrupted the otherwise dull decor.
Barevný obraz na zdi přerušil jinak nudnou dekoraci.
Interrupt
01
přerušení, signál přerušení
a signal that halts a program's execution so another operation can run
gramatické informace
stav životnosti
abstraktní
morfologické složení
složené
počitatelné
tvar množného čísla
interrupts
Příklady
The processor received an interrupt from the keyboard driver.
Procesor obdržel přerušení od ovladače klávesnice.
Lexikální Strom
interrupted
interruption
interrupt
