Hledat
to disarm
01
odzbrojit, zneškodnit
to deprive someone or something of weapons or the ability to cause harm
Transitive: to disarm sb
Příklady
Police officers worked to peacefully disarm the suspect holding hostages.
Policisté pracovali na pokojném odzbrojení podezřelého, který držel rukojmí.
02
odzbrojit, snížit vojenskou sílu
to give up weapons or reduce military strength willingly
Intransitive
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
disarm
3. osoba jednotného čísla
disarms
příčestí přítomné
disarming
minulý čas prostý
disarmed
příčestí minulé
disarmed
Příklady
After the treaty, the troops agreed to disarm by the next day.
Po smlouvě se vojáci dohodli, že se do příštího dne odzbrojí.
03
odzbrojit, uklidnit
to calm or reduce someone’s anger, fear, or suspicion
Transitive: to disarm sb
Příklady
He used humor to disarm the hostile crowd.
Použil humor, aby odzbrojil nepřátelský dav.
Lexikální Strom
disarmer
disarming
disarm
arm
