Hledat
to disarm
01
odzbrojit, zneškodnit
to deprive someone or something of weapons or the ability to cause harm
Transitive: to disarm sb
Příklady
The peace treaty required both sides to disarm their armies.
Mírová smlouva vyžadovala, aby obě strany odzbrojily své armády.
02
odzbrojit, snížit vojenskou sílu
to give up weapons or reduce military strength willingly
Intransitive
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
disarm
3. osoba jednotného čísla
disarms
příčestí přítomné
disarming
minulý čas prostý
disarmed
příčestí minulé
disarmed
Příklady
The opposing sides disarmed under a UN-brokered agreement.
Protichůdné strany odzbrojily podle dohody zprostředkované OSN.
03
odzbrojit, uklidnit
to calm or reduce someone’s anger, fear, or suspicion
Transitive: to disarm sb
Příklady
She managed to disarm him with one thoughtful gesture.
Podařilo se jí ho odzbrojit jedním promyšleným gestem.
Lexikální Strom
disarmer
disarming
disarm
arm
