Hledat
to afflict
01
sužovat, trápit
to cause pain, suffering, or distress, often as a result of illness, injury, or hardship
Transitive: to afflict a person or region
gramatické informace
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
afflict
3. osoba jednotného čísla
afflicts
minulý čas prostý
afflicted
příčestí minulé
afflicted
Příklady
War has afflicted the region for decades, leaving a legacy of destruction and suffering.
Válka sužovala region po desetiletí, zanechávajíc dědictví zkázy a utrpení.
Lexikální Strom
afflicted
affliction
afflictive
afflict
