Hledat
to afflict
01
sužovat, trápit
to cause pain, suffering, or distress, often as a result of illness, injury, or hardship
Transitive: to afflict a person or region
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
afflict
3. osoba jednotného čísla
afflicts
příčestí přítomné
afflicting
minulý čas prostý
afflicted
příčestí minulé
afflicted
Příklady
Poverty afflicts many families in this neighborhood.
Chudoba postihuje mnoho rodin v této čtvrti.
Lexikální Strom
afflicted
affliction
afflictive
afflict
