Hledat
to bludgeon
01
nutit, vyvíjet tlak
to forcefully pressure someone to do something
Ditransitive: to bludgeon sb into sth
Příklady
The aggressive salesperson attempted to bludgeon customers into buying unnecessary products.
Agresivní prodejce se pokusil přinutit zákazníky ke koupi zbytečných produktů.
02
mlátit obuškem, brutálně bít
to violently strike someone repeatedly with a heavy stick
Transitive: to bludgeon sb
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
bludgeon
3. osoba jednotného čísla
bludgeons
příčestí přítomné
bludgeoning
minulý čas prostý
bludgeoned
příčestí minulé
bludgeoned
Příklady
The assailant bludgeoned his victim with a tire iron, leaving them unconscious and bleeding.
Útočník zbil svou oběť železnou tyčí, zanechávaje ji v bezvědomí a krvácející.
Bludgeon
01
obušek, kyj
a thick, usually short stick or club used to hit or strike, often intended as a weapon
gramatické informace
stav životnosti
neživotný
morfologické složení
jednoduché
počitatelné
tvar množného čísla
bludgeons
Příklady
The guard carried a bludgeon for protection.
Strážce nosil obušek pro ochranu.
Lexikální Strom
bludgeoner
bludgeon
