Hledat
obdurate
01
tvrdohlavý, neoblomný
stubbornly refusing to change one's behavior or course, especially in doing wrong
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
kvalitativní
superlativ
most obdurate
komparativ
more obdurate
stupňovatelné
Příklady
The criminal remained obdurate, refusing to admit guilt.
Zločinec zůstal tvrdohlavý, odmítaje přiznat vinu.
02
necítící, zatvrzelý
emotionally hardened; unmoved by pity, compassion, or tender feelings
Příklady
The king was obdurate to the cries of his starving people.
Král byl neústupný vůči výkřikům svého hladovějícího lidu.
