Hledat
to argue
01
hádat se, přít se
to speak to someone often angrily because one disagrees with them
Intransitive: to argue with sb
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pravidelné
přítomný čas
argue
3. osoba jednotného čísla
argues
příčestí přítomné
arguing
minulý čas prostý
argued
příčestí minulé
argued
Příklady
He argues with everyone at work; it's so annoying!
On se hádá se všemi v práci; je to tak otravné!
02
argumentovat, diskutovat
to provide reasons when saying something is the case, particularly to persuade others that one is right
Transitive: to argue that | to argue for sth | to argue against sth
Příklady
He argued that increasing funding for education would lead to long-term benefits for society.
Argumentoval, že zvýšení financování vzdělávání by přineslo dlouhodobé výhody pro společnost.
03
argumentovat, tvrdit
to provide evidence or support for a particular conclusion or viewpoint
Transitive: to argue a conclusion or viewpoint
Příklady
The circumstances argue his involvement in the conspiracy.
Okolnosti nasvědčují jeho zapojení do spiknutí.
Lexikální Strom
arguable
arguer
arguing
argue
