Hledat
beruhigen
01
uklidnit, utišit
Jemanden oder etwas ruhiger machen
gramatické informace
morfologické složení
frázové
dějové sloveso
pravidelné
neoddělitelný
částice
be
základní sloveso
ruhigen
pomocné sloveso
haben
1. osoba jednotného čísla
beruhige
3. osoba jednotného čísla
beruhigt
příčestí přítomné
beruhigend
minulý čas prostý
beruhigte
příčestí minulé
beruhigt
Příklady
Beruhige dich, es ist alles in Ordnung.
Uklidni se, všechno je v pořádku.
02
uklidnit se, uvolnit se
Sich entspannen
Příklady
Ich kann mich nicht beruhigen, wenn ich nervös bin.
Nemohu se uklidnit, když jsem nervózní.
