Hledat
beleidigen
01
urazit, ponížit
Jemanden mit Worten oder Taten kränken oder verletzen
gramatické informace
morfologické složení
frázové
dějové sloveso
pravidelné
neoddělitelný
částice
be
základní sloveso
leidigen
pomocné sloveso
haben
1. osoba jednotného čísla
beleidige
3. osoba jednotného čísla
beleidigt
příčestí přítomné
beleidigend
minulý čas prostý
beleidigte
příčestí minulé
beleidigt
Příklady
Er hat mich absichtlich beleidigt.
Záměrně mě urazil.
