Hledat
débrouiller
01
rozplést, rozmotat
démêler ou séparer des éléments entremêlés
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
débrouille
1. osoba množného čísla
débrouillons
1. osoba budoucího času
débrouillerai
příčestí přítomné
débrouillant
příčestí minulé
débrouillé
1. os. mn. č. imperfekta
débrouillions
Příklady
Elle a débrouillé les fils électriques avec patience.
Trpělivě rozpletla elektrické dráty.
02
objasnit, rozplést
clarifier une situation complexe ou confuse
Příklady
Le détective a débrouillé l'affaire en quelques heures.
Detektiv vyřešil případ za pár hodin.
03
poradit si, zvládnout
réussir à gérer une situation difficile par ses propres moyens
Příklady
Il s'est débrouillé tout seul pour réparer sa voiture.
Sám si s tím poradil, aby opravil své auto.
