Hledat
constater
01
všimnout si, pozorovat
remarquer ou reconnaître un fait ou une situation
gramatické informace
morfologické složení
jednoduché
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
constate
1. osoba množného čísla
constatons
1. osoba budoucího času
constaterai
příčestí přítomné
constatant
příčestí minulé
constaté
1. os. mn. č. imperfekta
constations
Příklady
Ils ont constaté les dégâts causés par la tempête.
Všimli si škod způsobených bouří.
02
zaznamenat, konstatovat
enregistrer ou établir officiellement un fait
Příklady
Le témoin a constaté les événements devant le juge.
Svědek konstatoval události před soudcem.
