Hledat
cohabiter
01
soužit, žít spolu
vivre ensemble dans le même logement sans être mariés forcément
gramatické informace
morfologické složení
odvozené
dějové sloveso
pomocné sloveso
avoir
1. osoba jednotného čísla
cohabite
1. osoba množného čísla
cohabitons
1. osoba budoucího času
cohabiterai
příčestí přítomné
cohabitant
příčestí minulé
cohabité
1. os. mn. č. imperfekta
cohabitions
Příklady
Nous cohabitons sans problème depuis longtemps.
Už dlouho spolužijeme bez problémů.
